Odvaž se, zastav se
Zveme vás na dvoudenní akci, kterou se chceme rozloučit s projektem Společně pro MAS Stolové hory.
Polické „Odvaž se, zastav se“ jsou dvě odpoledne a podvečery, které spojuje jmenovatel umění zastavit se. Ať už tomu budeme říkat péče o sebe nebo zdravý životní styl, jedno je jisté, rychlosti dnešního světa můžeme čelit různými nástroji.
Přijďte si pro inspiraci a přijďte inspirovat druhé.
Ve středu 11.2. se sejdeme na náměstí u vernisáže výstavy tvorby místních fotografů v 16:00 hodin. V 17:00 hodin začne rozmluva s evangelickým knězem a psychoterapeutem Markem Bártou ve studovně knihovny na téma odvahy k zastavení se. Středeční program završí muzikoterapeutické setkání pod vedením Pavlíny Prudilové, zkušené muzikoterapeutky, a to v sále Pellyho domů.
Program ve čtvrtek 12.2. začne ve 14:00 hodin venku před Pellyho domy společnou vycházkou s Jaroslavem Martinkem, zakladatelem výzvy “10 000 kroků”. Tempo vycházky přizpůsobíme každému, kdo se přidá. Od 15:00 navážeme společnou kávou v sále Pellyho domů a komunikační hrou ”Řekni mi” s Milenou Machačovou. Hra otevírá otázky, na které si běžně nedáváme čas. Můžete se jen podívat nebo se i zapojit.
V 18:00 přivítáme hosty debaty na téma umění zastavit se. Karolína Puttová, Rúth Dušková, Jaroslav Martinek a Michal Pop budou povídat o důležitosti zpomalení, péče o sebe a odvahy dělat životní změny.
Karolína Puttová je z organizace MILA, která usiluje o zvyšování prestiže pečovatelské profese. Říká, že k tomu, aby se člověk mohl starat a pečovat o blízké s laskavostí, potřebuje být laskavý hlavně sám k sobě a je lektorkou metodiky Namaste Care. Rúth Dušková je autorka knihy Sendvič, který měl štěstí. Popisuje hledání nového smyslu svého bytí po rozpadu manželství, smrti rodičů a osamostatnění potomků a na příkladu svém i dalších reálných hrdinů ukazuje, jak lze bolestné životní změny překonat a žít dál – s láskou, vděčností a humorem. Jaroslav Martinek, ideový tvůrce výzvy 10 000 kroků, podporuje zapojení pohybu do všedního dne a je zároveň národním cyklokoordinátorem Partnerství pro městskou mobilitu. Čtveřici hostů uzavírá Michal Pop, muž, který se vrátil z velkoměsta zpět do rodného kraje s odvahou žít tak, jak ho to naplňuje a baví. Diskuzi moderuje Tereza Skutilová.
Po diskuzi proběhne charitativní dražba fotografií, jejichž vernisáž proběhne ve středu a které si budete moci prohlédnout na polickém náměstí.
Vstupné je na celý program zdarma.
Prosíme o nezávazné přihlášení pod odkazem zde
Více informací na tel: 774 068 504.
Odvažte se a zastavte se! Těšíme se na vás.
Informace o události najdete také na webu kudyznudy.cz
Pár slov o autorech fotografí
Nikola Klimšová
Jsem rodinná a portrétní fotografka z Machova. Nefotím jen tváře, ale hlavně pocity mezi lidmi. K fotografii jsem se dostala přirozeně — přes mateřství, zpomalení a hlubší vnímání obyčejných okamžiků, které se ve skutečnosti obyčejnými nikdy nestaly.
Moji tvorbu silně ovlivnila osobní životní zkušenost, která mi změnila pohled na čas, tělo i přítomnost. Právě proto dnes pracuji jinak. Nespěchám. Netlačím. Vedu lidi k tomu, aby se na chvíli zastavili, nadechli a byli spolu doopravdy.
Moje focení není o pózách. Je o bezpečí. O prostoru, kde může spadnout maska a zůstat jen to podstatné — vztah, blízkost, dotek, pohled.
Fotím rodiny, svatby i jednotlivce, ale také přírodu — protože právě v ní nacházím ticho, hloubku a pravdivost, kterou pak přináším i do práce s lidmi.
Miluji přirozené světlo, jemnost, ticho mezi slovy a momenty, které nelze zopakovat, jen prožít.
Mým cílem není vytvořit dokonalou fotografii.
Mým cílem je, aby se lidé při focení cítili vidění, v bezpečí a sami sebou.
A aby se ke svým fotografiím vraceli ne očima, ale srdcem.
Moje fotografie nejsou jen vzpomínkou na to, jak lidé vypadali. Jsou návratem k tomu, jak se cítili.
Martin Kábrt
Vystudoval jsem Jiráskovo gymnázium v Náchodě a následně získal Mgr. Titul v oboru tlumočnictví a překladatelství v angličtině na katedře anglistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Fotografii se věnuji přes 18 let a snažím se k ní přistupovat jako ke všem činnostem v životě – s invencí, zápalem a technickou precizností. Kromě fotografie se živím i grafikou, například tvorbou přebalů knížek pro nakladatelství. Nejlépe se cítím v oblasti reportážní promo fotografie (reportážní fotografie, které se následně používají i jako propagační materiály – například festivaly, koncerty, sportovní akce), kde mohu kreativně naplno využít potenciál dynamického dění kolem. Dle mého názoru není žádná akce „nefotogenická“, když se k zakázce správně přistoupí a zachytí se správným okem.
Roman Branda
Narodil jsem se 19. 10. 1988 v Náchodě a vyrůstal ve Žďárkách, vesnici nedaleko Hronova.
Na Policko mě přivedly rodinné kořeny – část mé rodiny pochází z Velkých Petrovic.
Jako dítě jsem sem jezdil za svým dědou, který bydlel ve Žďáře nad Metují.
Výhled na Ostaš z dědova obýváku mě okouzlil a společné procházky skalami ve mně probudily lásku k přírodě i fotografii.
Policko a Broumovský kraj se staly mým srdečním místem.
K fotografii jsem se dostal přirozeně.
Od dětství jsem kreslil a maloval krajinu, přírodu i emoce lidí. Fotografie se pro mě stala rychlejší cestou, jak uchovat atmosféru a prožitek okamžiku.
Nejčastěji fotografuji lidské příběhy a jejich prožitky – svatby, rodiny, portréty a reportáže, ale rád také utíkám do přírody, kde se věnuji krajinářské fotografii a hledám místa s kouzlem a vlastním příběhem.
Snažím se zachytit okamžiky tak, aby žily dál – aby lidé mohli díky mým fotografiím znovu prožívat atmosféru, emoce a moment chvíle, která už pominula. Fotografie pro mě není jen obraz, ale most k okamžiku, který umožňuje zastavit čas a uchovat to, co by jinak pominulo.